Obava z vertikálního nošení je stále velmi rozšířená a často s tím ženy přichází na podpůrky. Okolí je děsí, že to škodí, protože miminka přece nemohou sedět a nebo že mají hlavičku moc těžkou na páteř. Chápu obavy a jsem ráda, že zaznívají takové otázky. Proč? Protože to znamená, že můžeme společně bořit mýty, které o nošení dětí stále kolují. Pokud to Vaše okolí skutečně zajímá a nejsou to pouze rejpavé komentáře (aspoň tak se vždycky uklidňuji), tak se informace krásně šíří dál a další novopečené maminky už takové komentáře slyšet nebudou. Asi to bude trvat ještě dlouho, ale nakročeno máme. Držím se v optimistické vlně. Tak se na to vertikální nošení dětí pojďme podívat.
Ergo pozice
Ergonomickou pozicí rozumíme stav, kdy má miminko nožičky do písmene M (na žabičku), tedy kolínka jsou výše než zadeček. Druhý faktor je, že jsou zádíčka zakulacená. Takovou pozici mělo miminko již v děloze. Vlastně pokračujeme dál s tím, na co je jejich tělíčko přizpůsobené. Naopak pevné svazování (např. v zavinovačkách*) a natahování (třeba při měření miminka po porodu) jsou nepřirozené a mohou miminku způsobovat diskomfort, velice jemně řečeno.
Vývoj páteře
Při nošení má miminko tu nejpřirozenější polohu (asi si nechám tohle někde natisknout, protože si myslím, že to čtete snad v každém článku). Se zakřivením páteře do písmene C, tzv. kyfózou, se miminko již rodí. Uvádí se, že trvá okolo roku než se páteř dítěte vyvine do písmene S (1). Miminko tak potřebuje ideální oporu pro správný a zdravý vývoj. Proto jsou na novorozence především doporučovány šátky (ať už pevné, tak i elastické – o těch více zase příště). S šátky se dá daleko lépe pracovat a uzpůsobit na danou postavu a miminko. Neodsuzuji tímto nosítka. V této době najdete už dost kvalitní nosítka i pro novorozence, ale ty je vždy nutné vyzkoušet. Šátky jsou v tomto více univerzální.
Stejně tak jak dítě roste, tak se vyvíjí i jeho páteř. Miminko bylo 9 měsíců v děloze, pěkně zakulacené. Proto bychom se neměli nikdy snažit tento a jakýkoliv další vývoj (sezení, stání, chození apod.) uměle popohnat. Miminko k tomu postupně dospěje. Neporovnávejte děti mezi sebou (ani sourozence mezi sebou, ani s cizími dětmi). Pokud máte ovšem nějaké pochybnosti o vývoji, je vhodné se raději obrátit na důvěryhodné odborníky – dětské lékaře, fyzioterapeuty atd., kteří Vám poradí.
Napříč různými státy (bohužel i někdy u nás) uvidíte, že rodiče nosí dítě čelem od sebe. Častěji to vidíte u starších dětí než u novorozenců, ale i tak je to nevhodná pozice, a to hned z několika důvodů. Prvně tedy to není vhodné pro vývoj páteře. Když mají záda na našem těle, tak skutečně je nemohou mít zakulacená. Jak dítě roste, tak nebude mít záda vždy při nošení zakulacená, ale má svobodu pohybu. Když má záda na nás, tak je pozice pevně daná a záda nemají možnost se uvolnit. Stejně tak i pozice nožiček nemůže být do písmene M. Dítě spíše visí za rozkrok. Pokud se rozhodnete pro nosítka, navštivte specializované prodejny nebo nosící srazy. I u nás se někdy prodávají nosítka, která jsou spíše visítky i pro přední nošení.
Má to ovšem i antropologické podložení. Když jsme v nebezpečí, tak si dítě přitáhneme k tělu čelem. Dítě má také na zadní straně těla daleko více tuku než na přední. Tam ho hřejeme my našim tělem. Celé to můžeme zakončit tím, že dítě se daleko rychleji přestimuluje a nemá možnost se u nás schovat a třeba v klidu usnout.
Kyčle při nošení
Jelikož je člověk nošenec, naše tělo je tím pádem přímo stvořené na nošení. V kulturách, kde se výhradně nosí, není zaznamenána žádná kyčelní dysplazie. Nošení v šátku tak vytváří dokonalou podporu pro správný vývoj kyčlí. Šátek končí v podkolenní jamce a tak má nožička dítěte svobodu pohybu. Při každém kopnutí se zároveň hýbe i kyčelní kloub.
Při nedostatečné podpoře nebo dokonce příliš pevném svazování (nohy pevně natažené) pak může docházet k odchylkám ve vývoji, nebo dokonce k luxaci kyčlí (2).
Při nošení máme větší možnost sledovat přirozené reflexy dítěte a následně mu tak vyhovět. Například je všeobecně doporučován určitý úhel kyčlí při nošení. Pokud ovšem se tomu dítě brání, nic mu neděláme na sílu a tento reflex může podpořit tím, že nožičky mu necháme tak, jak je mu to příjemné. Za pár dní či týdnů tato touha pomine. Případně můžeme vázat boční úvazy nebo nosit v ring slingu. V praxi pak tedy vycházíme z toho, jak je to příjemné oboum zúčastněným stranám.
Hlavička při nošení a její držení
Zvednutí hlavičky je reflexem dítěte. S tím se již rodí. Jen ji neudrží dlouho, protože svaly nejsou tak pevné. Nemusíte mít tedy obavu z toho, že hlavičku zvedá často a pak vám „žuchne“ zpět na tělo. Není to špatným úvazem, je to tím, že svoje svaly teprve posiluje (nebo může tzv. klovat a tím se hlásit o kojení). A nošením mu k tomu dáváte ideální prostředí. To, že miminko nošením zakrní a nebude se správně vyvíjet je opravdu mýtus.
Další takovou povídačkou je to, že hlavička je v poměru k tělu příliš velká a tedy těžká a ničí se páteř. Jak jsem už ve článku psala, tak je tady důležité brát v potaz to, že zádička nejsou při nošení rovná. Tím, že jsou zakulacená, tak obratle nesedí jeden na druhém, ale jsou mírně odskočeny a tak je váha hlavičky rozložena.
Zažeňme obavy
Je vhodné dodržovat určité zásady nošení. Pojďme se na nošení podívat teď ale úplně jinak. Co nám dává? Je přirozeností matky i otce mít dítě u sebe. Vzniká mezi nimi citová vazba, napojení se na sebe a ta velká bezpodmínečná láska, která nemusí vždy sepnout narozením miminka. Miminko potřebuje domazlit, potřebuje mít u sebe tu svoji osobu, u které ví, že je v bezpečí. Tento fakt nezmizí ani věkem.
Miminko je už od pradávna nastaveno na nošení. Tam totiž bylo v bezpečí. Odložené dítě bylo v nebezpečí před predátory. Miminko má přirozený reflex se držet mámy/táty (některé děti se postupně dokážou držet rodiče i bez opory nosících pomůcek či rukou rodiče). Stejně tak jeho zrak se vyvíjí postupně – při narození vidí akorát ve vzdálenosti na nosící osobu. Miminka také prokazatelně méně pláčou pokud jsou nošena (neznamená to ovšem, že nepláčou nikdy – článek o pláči). A také se začínají objevovat studie o tom, že to co nás v životě dělá skutečně šťastnými jsou milující lidé okolo nás (doporučuji se podívat na TEDx talk).
Láskou, péčí a kontaktem nemůžete nic zkazit. Naopak dáváte dítěti to nejlepší co můžete.
S láskou
Zuza
Zdroje
1 https://www.dacony.com/magazin/noseni-deti-v-prvnim-roce-detail-144
2 https://www.vbavlnce.cz/a/noseni-podporuje-zdrave-utvareni-kycelniho-kloubu – Doporučuji si přečíst celý článek a pokud ovládáte němčinu, tak i přiložené zdroje.
* Zavinovačky
O zavinovačkách jsem se rozepsala více i v e-booku zdarma. Jako vše, tak i použití zavinovaček má své pro a proti. A já se snažím ty obě strany mince ukázat, nicméně každý rodič se musí rozhodne podle sebe a své situace. Dítě není stavěno na pevné zavinování. Není to vhodné pro kyčle i nožičky jako takové. Může to udělat více škody než užitku (doporučuji si přečíst článek/články ze druhého zdroje).
Každý Vám řekne, že miminko lépe v zavinovačce spí. Většinou má pravdu. Moroův reflex miminko často vzbudí, ale miminko se potřebuje budit. V noci máme více hormonu prolaktinu, který má vliv na tvorbu mléka – na vyšší laktaci. Také pomáhá předcházet SIDS (není to prevencí SIDS – dvě rozdílné věci!).
Ve zkratce – pokud se pro zavinovačku rozhodnete, tak zkuste nesvazovat pevně nebo zvolte spíše takové spací pytle, které sice pomohou s ručičkami, ale nohy mají miminka volné.
ČLÁNKY NA BLOGU
Pamatuju si to jako včera. Malé bylo necelých 6 týdnů a já jsem šla hned v prvním termínu po Vánocích na podpůrnou skupinku se naučit ji vázat. Měla jsem strach to poprvé zkusit sama. Paní mi tam vybrala šátek, ukázala mi jak vázat a jakmile jsem dotáhla uzel a podívala se na malou tak spala. Brečela jsem. Bylo to pro mne jako znamení, že už bude dobře.
Chtela jsem se tu dnes ovšem zaměřit na něco jiného, co mi prolítlo brzy poté hlavou. „A je tam správně?“ Nemohu ji takhle ublížit?“ a další věty, které napadnou většinu nových rodičů.
Někdy jsme na začátku v mateřství tak moc ovlivnění všemi těmi ohromnými radami okolí, v porodnici nebo i různě v knížkách, že zapomeneme na tu nejzákladnější, nejpřirozenější věc na světě. Fyzický kontakt.
Svým projektem Mámám podporuji ženy v jejich začátcích s miminky, aby byly spokojené a na vlně psychické pohody.