Co je na tom nošení tak krásného?

Někdy jsme na začátku v mateřství tak moc ovlivnění všemi těmi ohromnými radami okolí, v porodnici nebo i různě v knížkách, že zapomeneme na tu nejzákladnější, nejpřirozenější věc na světě. Fyzický kontakt.

Fyzický kontakt a proč je důležitý

Jakmile se miminko narodí, položí se na tělo mámy (příp. táty) a mluví se o tzv. bondingu. Dvě hodiny po porodu ležíte s tím malým tvorečkem kůži na kůži a necháváte se unášet tím novým pocitem. Miminko zná vůni a chuť mámy už z bříška, takže se cítí v bezpečí. Zároveň slyší tlouct srdíčko, stejně tak jako tomu bylo posledních několik měsíců. A pak dvě hodiny skončí a miminko se zabalí do zavinovačky a slyšíte ty ohromné rady, ať miminko dáte do postýlky ať si nezvyká na kontakt a to, že když zapláče tak ho zvednete. Naprosto se důležitost kontaktu přetočí na něco nežádoucího a některé ženy zažívají v porodnicích peklo. Potom některé i doma, protože rodina „to myslí dobře“.

Věřím, že spousta lidí, kteří tyto rady dávají, to skutečně myslí dobře. Chtějí, abyste si odpočinuli a nabrali sílu. Měla jsem to stejně. Manžel mi říkal, ať dcerku odložím na spaní vedle sebe a ležíme tak spolu. Myslel to dobře. Jenže já jsem ji pro svoje hojení potřebovala mít co nejblíže. Dcerka daleko lépe spala, méně plakala a byla viditelně spokojenější když byla pouze v ruce. Neomezovalo mne to. Naopak to bylo nutné ke sžívání.

Start byl náročný a já upozadila svůj instinkt. Jenže to malé stvoření mělo pouze ten instinkt. BÝT U MÁMY. Díky tomu jsme se na sebe krásně napojily.

Bonding nekončí po dvou hodinách od porodu. Nejlepší je to protáhnout na celé šestinedělí, a čím častěji budeme s miminkem kůži na kůži, tím lépe. Kontakt kůže na kůži pomáhá i na tvorbu mléka a má i vliv na psychickou stránku, jak ženy tak miminka. Je to formou sžívání se. Já jsem se díky tomu dokázala rychleji sžít s novou rolí mámy a dcerka se v bezpečí mé náruče sžívala s novým světem. Potřeba kontaktu ovšem nekončí po určitém časovém úseku. Kontakt, mazlení a všeobecně láska je potřeba stále, nehledě na věk.

Lidé a zvířata od pradávna

Miminka jsou nastaveny od přirody na to, že jakmile jsou na těle mámy, tak se uklidní a mmj. se jim i sníží tepová frekvence na úroveň relaxu. Je to pozůstatek od pradávna, kdy transport byl nedílnou součástí života a dítě muselo být v klidu, aby třeba i nenalákalo predátora.

Postupem času si více uvědomuju zásah přírody, jestli to tak tedy mohu nazvat. To, že vnitřně jsme nějakým způsobem nastaveni a tělo jednoduše ví. Ví, co má dělat, ví, co potřebuje, jen my jsme se postupem času odnaučili mu rozumět. Několik let před porodem jsme se na tohle zaměřovala, na to, abych tělu rozumněla. I přesto jsem po porodu byla taková ztracená a musela jsem se napojit nejen na dcerku, ale i na sebe samotnou. Chce to čas, chce to vytrvat.

Jsem ráda, že v současné době existuje nespočet různých pomocníků, ať už co se věcí (stoličky, podložky, apod.) nebo rodiny či přátel týká. Když jsem šla do sprchy (a byla sama doma), dala jsem dcerku na podložku. Viděla mne a já zase na ni. Když byla u nás mamka, tak ji nosila zase ona a já odpočívala. Využít pomoc je asi nejlepší rada, kterou budoucí mámy slyší. Nicméně je důležité prostě být spolu. Nač používat stroj se simulací bouchání srdíčka, když můžete mít miminko na těle. Proč dávat tričko z vůní mámy do postýlky (ano, i takové „rady“ slyší ženy), když můžete být spolu.

Obavy z přemíry kontaktu

Teda, napsat takový nadpis mi dalo zabrat. Existuje vůbec něco takového jako přemíra kontaktu? Moje krédo je, že nezávislost je postavena na závislosti. Prostě až dozraje, tak odpadne. Velmi brzy přijde doba, že řekne „ne“ na společné spaní stejně tak, jak přislo „ne“ na uspávání v nosítku. Jak se říká „nic netrvá věčně“. Nelze rozmalit láskou. Jde pouze vymazlit a to je myslím fakt nádherná věc.

Na instagramu jsem četla jeden post od jedné paní učitelky (omlouvám se, ale už opravdu nevím, kdo to napsal) a ta psala, že na dětech nepozná, které začalo chodit v roce a které se ještě v roce a půl jen plazilo, že nepozná, které mluvilo plyně v roce a půl a které ne. Co ale pozná zaručeně je to, které dítě má doma láskyplné prostředí, kde se k sobě lidé chovají slušně, s úctou a respektem. A to mne fakt chytlo za srdce.

Studie zaměřené

Studií existuje několik, ale pojďme se na to podívat biologicky. Je biologickou potřebou cítit kontakt milované osoby. Obzvlášť pro miminka. Je biologickou potřebou mámy chránit svoje dítě, což může krásně dělat, když je miminko co nejblíže. Berme samozřejmě i v potaz to, že i máma potřebuje ten čas pro sebe, na sprchu, jídlo a spánek. Je krásné nosit miminko, ale abychom mohli dávat, musíme i dostávat. A to u odpočinku platí mnohonásobně. Jde o rovnováhu, jako vlastně ve všem v životě.

O potřebě kontaktu si můžete také přečíst ve článku od Harriet Dempsey-Jones z university v Oxfordu. Další výzkum byl proveden výzkum v Nationwide Children’s Hospital v americkém Ohiu.