Ženy, které se pustí do podnikání na mateřské jsou často doprovázeny komentáři „jak jinak“. Pokud ještě k tomu žena přidá podnikání v mateřské tématice, tak jdou ostatní do kolen a protáčí oči. Proč? Je seberealizace tak špatná?
Moje cesta k smyslu
V 15-ti letech většina z nás tápe co má v životě dělat. V tak relativně nízkém věku si má zvolit povolání na, řekněme, celý život. Realně to sice dopadá často i tak, že co jsme vystudovali, neděláme. Například já to tak mám. Mám vystudovanou obchodní školu zaměřenou na zahraniční obchod a nakonec jsem skončila jako ajťák.
Každý z nás má jiné ťuknutí, kdy si uvědomí, co v životě má dělat. Pro někoho je to ťuknutí právě mateřství.
Moje představa vs. realita
Dlouhou dobu jsem strávila nad tím, co bych chtěla dělat. Po škole jsem odjela pryč. Cestovala jsem, studovala jsem, mluvila s ostatními a myslela jsem si, že mám jasno. Představa byla fakt v tom obchodě zůstat a zkusit nějaké velké zahraniční firmy. Čas a zkušenost ukázala, že to není úplně pro mne. Představa se začala zase měnit. A to je naprosto v pořádku! Pokud nás změna názoru posune dál, proč bychom se za to měli nějakým způsobem stydět nebo dokonce to hodit za hlavu?
Pokud jste četli můj předchozí článek tak víte, že pro mne bylo nejsmysluplnější dělat něco, kde mohu pomáhat. Občas jsem si myslela, že bych měla dělat přece něco jiného. Strávila jsem 7 let studiem a to přece nemůžu hodit za hlavu. A víte co? Tím, že nebudu dělat v obchodním ruchu, neznamená, že studium nevyužiju! A to je zjištění!
Projekt Mámám jako TO pravé
Vše je ještě v plenkách. Každý den se utváří jasnější směr, ale celek není ještě přesně daný. Nevadí mi to, protože každý nápad mne posouvá dál. Už asi dva měsíce si pohrávám s myšlenkou podcastu, ale zase mám v hlavě ten malý hlásek, který mi říká „jak jinak“. Jenže já ho nenechala jen tak kecat. Sestavila jsem si osnovu, spojila se s úžasnými a inspirativními ženami a dávám to kousek po kousku dohromady. Je to pořádný kus práce, pořád něco vyhledávám a zkouším, sepisuju otázky, ale baví mne to. Děsí a baví!
Mateřství může být odrazovým můstkem k podnikání a nastavení si svého smyslu, co se práce týká. V okamžiku kdy jsem viděla jak ty začátky dokážou být krušné, jsem viděla ten smysl pomoct ostatním. Díky tomu mne baví i ty dlouhé noci a i každá jiná volná chvilka strávená nad tím vším.
Co z toho všeho plyne?
Nenechte se odradit od svých cílů, jen proto, že se to někomu nezdá, odsuzuje Vás nebo kdo ví co. Rozhodnete se šít dětské oblečení, zavinovačky nebo dělat milníkové kartičky? Dejte do toho vše a užívejte si tu tvorbu. Chcete se po mateřské vrátit do své předchozí práce? Můžete být jen ráda, že už dávno děláte co Vás baví! Seberealizace nemá ohraničené mantinely, věkovou hranici ani nic jiného. Chce to jen vášeň a odhodlání. Jako u všeho musíte mít svoje proč!
Moje proč mne totiž dostalo tam, kam jsem si myslela, že se už nikdy nedostanu. Po letech se vrhám zase na studium. Prvně jsem v lednu začala jedním kurzem a teď jsem skočila na další. Zjistila jsem, že mám v určitém směru rezervy a vrhla jsem se na to, abych se zlepšila. A víte co? Baví mne to!
Co chcete dělat a ještě jste se k tomu neodhodlali? Co Vám brání?
Zuza
Svým projektem Mámám podporuji ženy v jejich začátcích s miminky, aby byly spokojené a na vlně psychické pohody.