Vlastní bydlení se zdá tak nějak nedosažitelné. Hledáme už 3 roky. Dost mne to před pár dny vyděsilo. Jak je to možné? Představovala jsem si, že ve svém věku už budu mít ten prostor, který budu útulnit a tvořit náš domov. Miluju to. Hledat a tvořit z ničeho něco. Proto i projekt Mámám začíná doma (co je projekt Mámám).
Hledat jsme začali pár měsíců před svatbou. Byli jsme se podívat na krásný domeček v klidném městě. Před domem potůček, za domem pole a příroda. Ticho. Dokonalé. Jedno patro dostavěné, druhé mělo holé zdi. Dokonalé a trošku dražší. Než jsme dali dohromady vše co jsme potřebovali, dům byl pryč. Od té doby to bylo z bláta do louže. Pořád jsem si říkala, jakou máme smůlu. Jak se nám nedaří. Jenže když se na to podívám jinak, máme vlastně kliku.
Jak jsme se našli
Po seznamení s manželem jsme moc nelenili a ani ne do měsíce jsme si řekli, že to zkusíme a budeme bydlet spolu. Hazard, který se vyplatil. Manžel měl už vyhlídnutý pokoj. Čtete dobře. Ne byt, ale pokoj! A tak začala naše cesta ve spolubydlení. Bydlet ve třech párech ve 3 + 1 bylo někdy o ústa. Já ještě k tomu pedant na úklid, no .. jenže nás to s manželem pěkně semknulo. V těch našich 12 m2 jsme si vytvořili dokonalý prostor a velmi rychle jsme zjistili, že nám to klape. V takovém prostoru prostě nic neutajíte.
Když jsme se dostali do stavu, že takhle dál už ne, tak jsme hledali menší byteček. Prošli jsme toho několik až na nás vyskočil jeden starší byt, vybavená 1+1 (což jsem ani jedno moc nechtěla), ale za dokonalou cenu.
Hned nám to však padlo do oka a stejně tak majitel. Plus tam byl obrovský sklep, kam jsme mohli dát nábytek, který jsme nechtěli. Prostě štěstí. A tady bydlíme už témeř 4 roky. Jednou odchod hodně obrečím. Je to místo, kde jsme skutečně začali. Kde jsme se zasnoubili. Kam jsme přivedli naši dcerku. Tolik vzpomínek v jednom malém místě.
Kam dál..
Jenže jak se rozrůstáme, pracujeme hodně doma, potřebujeme místo. Potřebujeme zahradu. Jenže nenacházíme to co bychom chtěli. Nároky se z dlouhého seznamu srazily na pár bodů a stejně to nejde. Jenže co když bychom polevili a za nějakou dobu řešili, že to není úplně tak jak nám to prodali? Možná jsem paranoidní, ale už i to jsme zažili..
Perly z hledání
- Dům na zboření, zahrada rozpůlená cestou, záchod na zahradě. Ne kadibudka, ale záchod. Bez zdí teda, podotýkám.
- Baráko-byt, rychle opravený s křivými podlahami. „Co byste chtěla od starého baráku?“ No, třeba když to prodáváte jako zrekonstruovaný, tak aby to tak skutečně bylo.
- Dům prezentovaný jako k bydlení smrděl plísní, zdi posunuté, prostě na zboření. „Lidé bydlí různě, že jo?“ No, NE.
- Dům nafocený dokonale k bydlení. Výsledek byl dům z kotovice, diry ve zdech, podlahy hrbaté z překližky, ale hlavně že měli novou moderní kuchyň. Jeden jediný pokoj použitelný, ale byl mimo dům. Ale v koupelně byla televize, prý pro děti.
- Nepočítám zrekonstruované domy, které prostě neměli logiku v rozložení pokojů.
Takže pro někoho smůla, pro někoho štěstí. Věřím (nebo doufám), že to pravé na nás čeká.
Máte také nějaké perly z hledání Vašeho vysněného domova? Podělte se o ně!
Mějte se krásně
Zuza
Svým projektem Mámám podporuji ženy v jejich začátcích s miminky, aby byly spokojené a na vlně psychické pohody.