Z věty „..pozor, zvykne si na to.“ mám už tiky a tak se snažím rádoby rady poustět hned ven. Řeknu upřímně, že to není jednoduché. Mama bear instikt je někdy moc silný. Jedna z věcí, na co si nenechám sáhnout je nošení malé. Má to ráda, usíná i tak a já si ty momenty užívám, co se dá. Šátek (a teď i nosítko) je i forma uklidnění a ujištění, že je vše v pohodě. Je mi líto, že jsem malou navázala „až“ v šesti týdnech. Teď to však doháníme jak to jde, kočárku nefandí (měla slabé okno asi před měsícem, asi proto, že to bylo nové a mohla sedět a koukat) a tak nosíme. Naprosto zbožňuju, když ji mám tak blízko u sebe a ona na mně kouká. To mé srdce puká láskou.
Takže pokud jde rozmazlit láskou, tak doufám, že budu mít to nejrozmazlenější dítě na světe 🙂
