Pořádné duo nás zasáhlo minulý týden. Co se v pátek zdálo jako útok zubů pěkně s horečkou a průjmem, červenýma tvářičkama a celkovým útlumem, byla nakonec pěkná virozka, která se nás držela týden. Schválně používám množné číslo, protože to fakt není věc jen prcka. Pěkně to potrápilo i mně, když jsem upadala do zoufalství, když se malá nechtěla přisát (o jídle a vodě ani nemluvím). Většinu týdne jsem ji měla navázanou v šátku. Jen tam byla klidnější a okamžitě spala.
Malá je pořádný živel. Pořád v pohybu. Občas si i u kojení poklepává do rytmu. Většinou se směje a děla blbosti. A teď najednou nic .. jen ležela a ani se nepřevrátila na bříško a mně bylo fakt úzko.
Týden od začátku horečky máme smíška zase v plné polní a mně spadl obrovský kámen ze srdce. Zdraví zdar 🙂
