20. října 2019
Tento článek mám hotový asi 2 týdny. Mám pravidlo neříkat (v tomto případě nepublikovat) něco ve špatné náladě (v naštvání apod.). Okolo těhotenské cukrovky je prý spousta „hysterie“. Vyjádřením mého názoru neříkám, že je všechno špatně nebo naopak jak je to báječné. Mám však pocit, že by se mělo přistupovat (v tomto případě) k těhulím trošku individuálně. V mém konkrétním případě, kdyby se někdo zaměřil na kolapsové stavy už od toho 20tt, kdy začaly, celá situace by mohla být jiná. Pozdě bycha honiti. Tu je tedy moje zkušenost s oGTT (oral glucose tolerance test).
4. října 2019
Dnešní článek bude ve velmi pozitivní vlně, ehm.. Akorát jsem se vrátila s diabetologie, protože moje poslední hodnota na oGTT nebyla do 8,5 (měla jsem 8,85). A tím to bylo. Nikdo neřešil nic, a buch byla jsem diabetik. Na gynekologii ví, že mám kolapsové stavy a že i procházky mi dávají zabrat. Doporučení od doktora při kolapsových stavech je dát si něco sladkého.
20. října 2019
Mám už za sebou druhou kontrolu na diabetologii. Probíhala tak nějak podobně jako ta první. Doktor zmatený, prolítl „můj deníček zápichů“ (4x denně jsem se musela měřit), dal razítko a „ještě by mně jednou rád viděl před porodem“. Jakmile jsem se zeptala jak je možné, že během pár minut je takový obrovský rozdíl v hodnotách ze stejného prstu, už ani sestřička nebyla tak příjemná jako obvykle a doktor ani neodpověděl. Věděli jste, že domácí glukometr může mít odchylku až 2 body?? Tudíž mi přijde nesmyslné tlačit na to, že ranní hodnotu nemám 5,3, ale 5,4.
Abychom to aspoň zakončili v pozitivní vlně. Tyto zkušenosti mně vedou k tomu, že pro příště aspoň vím. Vím, že se mám držet svého instinktu. Vím, že přístě musím hledat buď jiného doktora nebo řešit jinak. A i když je zle, tak se to snažit překonat a více se hýbat (což už s jedním potomkem doma bude asi lehce proveditelné). Zanedbat cukrovku rozhodně nechci, ale to co jsem zažila na diabetologii mi ku prospěchu nebylo.
