Jsem ten blázen, kterého baví uklízení a všemožná organizace.
Dostala jsem se do určité tvůrčí krize, mohu-li to tak nazvat. Před lety, když jsem přemýšlela, co dál dělat (potažmo studovat), jsem našla článek, že můžeme zkusit vyzpovídat rodiče/vzpomenout si, co jsme rádi dělali jako děti. K čemu jsme prostě tíhli, když jsme nad tím nepřemýšleli. Nebyla jsem fanda barbie, ale ráda jsem procházela byt a hledala věci, které bych použila v jejich domečku .. který byl z gauče a tím pádem měly patrový dům. Měla jsem ráda lego, ale nejvíc to stavění a řešení místností než samotné hraní si s panduláčky. Tehdá jsem toužila po bytovém designu, ale nechala jsem se odradit tím, že neumím kreslit a tak by mně nevzali na školu.
Jeden den jsem s malou vyklízela a organizovala skříňku pod linkou v kuchyni a dcerka vzala hadru a začala utírat poličku. Prostě sama od sebe. Nebo po tom, co vysaju a vytřu celý byt, malá zamíří k tomu jednomu malému drobku a ukáže mi ho (a i zanese do koše). Nic z toho jsem ji neučila. Nenutím ji, aby uklízela nebo mi jakkoli pomáhala. Asi v tomto to rčení, že nás zrcadlí, má něco do sebe a tak bych se v této sérii chtěla s Vámi podělit o svůj přístup k organizaci, úklidu, a vše možné spojené s tímto tématem. Teď najíždíme na přeorganizování celého bytu, jelikož dcerka už je akční a všemožné různě na spoustu věcí dosáhne. Náš byteček taky není nijak velký, takže je potřeba efektivně využít každý kousek. Také máme za sebou Vánoce, dcerky první narozeniny a i svátek, tak nám přibyla spousta věcí.
A taky doufejme, že najdeme brzo ten náš domeček, kde to pak rozjedem nanovo.
Momentálně máme relativně malý byt (plus minus 60 m2). Než byla dcerka a když jste k nám přišli, byt byl uklizený a i já jsem měla pocit, že jsem pořádkumilovný člověk. Co jsem asi vytěsnila je to, že co se mi nehodilo ale .. mám k tomu citový vztah .. může se to ještě hodit .. byl to dárek .. (doplňte podle uvážení) .. tak jsem strategicky někam strčila. Obrovská vestavěná skříň k tomu až sváděla (potvora jedna). Jak se narodila malá, no říká se, že děti nepotřebují moc věcí. Buďme upřímní, nepotřebují, ale stejně je mají. Oblečení, hračky, knížky pro různé věkové kategorie. Zimní věci zaberou taky tunu místa.
A najednou jsem musela vzít všechny ty skrytý místa, všemožný šuplíky, co se už několik měsíců neotevřely, abych udělala místo pro ni. A pak to nastalo .. to byl šok. Skoro je snad ze mně Pažout (Román pro ženy, pozn.red. :)), tzv. bordelář s pedantskými návyky. Všechno se naskládalo na dlouhý pracovní stůl a já tak seděla naproti na gauči a téměř jsem cítila, jak to množství věcí sedí na hrudi. Je potřeba to změnit.
V této sérii se podíváme místnost za místností. Podíváme se na různé tipy od profesionálů, které už nějakou dobu aplikuji a taky na tipy, které teprve začínám. Podíváme se na moji cestu k minimalismu.
Těším se 🙂
Zuza
