Vánoce naprosto zbožňuju. Je to pro mně o tradicích, trávením času s rodinou, vymýšlení dárků, pečení, zdobení, chystání .. s dcerkou to nabralo úplně jiný rozměr a nemůžu se dočkat až letos usedneme ke stromečku. Jestli se malá bude snažit otevírat dárky nebo ji to nechá chladnou. Až bude se mnou v učíčí věži a chystat večeři. Vše je potřeba brát obrazně, ale i ten pokus. Tvořit tyto vzpomínky.
Poprosila jsem pár blízkých, aby mi napsali co pro ně znamenají Vánoce. Některé odpovědi mně hodně pobavily :).
„Vánoce jsou z mého pohledu určitou záminkou a příležitostí vytvořit si
výjimečnou atmosféru. Není to něco, co děláme každý den. A i když je
slavíme každý rok, máme možnost zvolit si, jestli budeme dodržovat
„veřejné“ tradice nebo budeme mít své vlastní, jestli zopakujeme
každoročně stejný scénář nebo své tradice pozměníme. Tohle období je
hodně typické kombinací vůní, osvětlení, barev, tepla, setkávání s
přáteli a rodinou.. Hlavně jako děti jsme natěšení, v očekávání něčeho
neobvyklého. Je to jako zažít pohádku na vlastní kůži, jako by v ten den
bylo možné cokoliv. I takové malé dobrodružství, když jsme museli celý
Štědrý den odolávat „zakázanému cukroví“, které bylo už od rána na dosah
ruky (asi to zná každý, obvykle se nějaké stejně vypařilo). Teď, jako
dospělí, máme možná opačný problém, kdy nás babičky musí skoro nutit
abychom si zobli „ještě trošku“, vždyť jsme takoví pohublí..“
„Nic.“
