Styl Montessori se mi líbí. Jako vše to mám však ve svém provedení, tedy jak to citím a jak to dcerce vyhovuje. Nic netlačím na sílu jen proto, že je to podle nějakého směru. Montessori má však něco do sebe a v základu jsem o něm psala ještě když jsem byla těhotná (článek k přečtení zde). Teď když rekonstruujeme tak se snažím zapojit do dispozice našeho obydlí různé vychytávky, které nám usnadní život .. a nejen nám. Vychytávky, které budou rozvíjet dcerku a zároveň až z toho vyroste tak to normálně využijeme. O čem, že to mluvím?
Kuchyň
Dcerka je takový malý kopírák. Chce dělat co děláme my. V kuchyni je to pořádná pomocnice a i když ji něco uletí od ruky, tak si jde pro smetáček azamete to nebo vezme hadru a utře. Je nám všem jasné, že výsledek je takový všelijaký. Utírání to je v pohodě, ale zametání je větší sranda. Mně to vůbec nevadí, naopak jsem za tohle ráda. Vše dělá automaticky, protože to prostě u nás každý den vidí. Nedokážu si teda představit, že by měla hrací kuchyňku, takže tu v plánu zatím nemáme. Ona si prostě hraje s tou naší. Takže tento prostor budeme tomu uzpůsobovat.
- Důležité je, aby měla ve svém dosahu svoje talíře, misky a příbory. To má i teď, ale trošku na punk. V nové kuchyni bude mít přímo svůj šuplík na svoje nádobí.
- Máme v plánu také udělat poličku v její výšce a tam bude nádoba na vodu (s takovým tím kohoutkem). Když z toho vyroste, tak je to prostě polička na cokoliv.
- Ve spížce bude mít ve své úrovni svoji trvanlivou svačinu. Teď má akorát křupky na stole, a ostatní ji musím na její dosah chystat.
- Naprostou samozřejmostí je učíčí věž. Tu doporučuju všemi deseti. Neuvěřitelně nám fungování v kuchyni zjednoduše. Vlastně v celém bytě. Pořád ji někam táhá a pak jak dirigent ukazuje kam ji mám postavit. Takže v ní se mnou věší prádlo, sleduje ptáčky z okna, mám ji tak i v koupelně, když jsem sama doma a večer si dávám sprchu.
- Myčku budeme mít klasicky od země, takže tam dosáhne a už teď v současném bytě nám pomáhá ji vyskládávat.
- Doufám, že v kuchyni bude i prostor pro její malý stolek se židličkou pro nějaké kreativní vyřádění.
“Children acquire knowledge through experience in the environment.” (Děti získávají znalosti prostřednictvím zkušeností.)
Její pokoj
V současné době bude její pokoj jen na hraní a jako pokoj pro hosty. Spí s námi a pokud se nerozhodne jinak, tak to tak bude nadále. To třeba není moc Montessori, kdyby Vás to zajímalo a je to vlastně tím nejtypičtějším příkladem, že nejedeme striktně podle jakési tabulky, ale hlavně podle citu.
Nicméně bych ji ráda pokojík uzpůsobila tak, aby měla stále v dosahu svoje oblečení. Viděla jsem skvělý koncept vytvořený z Ikea Kallax o těch 4 dílech. Ve dvou se udělají šuplíky a ve druhých dvou se oddělá příčka a tím vznikne prostor na věšení oblečení. Momentálně má svoji komodu, ano Ikea Malm, a tak poslední dva šuplíky (a už téměř dosáhne na třetí) má pro svoje věci a tak si často hraje se svým oblečením a pořád dokola zkoušíme šaty 😀 Takže to pravděpodobně zůstane stejně, jen uvádím Kallax jako skvělou alternativu.
Dál se těším, že ji pořídíme knihovničku, jelikož už má knížek kupu a konečně to zorganizovat bude fajn. Tím bych chtěla zařadit i více proměňování hraček a knížek. Momentálně máme určitý pokus o tuto rotaci, ale nefunguje mi to tak jak bych chtěla. Uznávám, že důvodem je často i to, že o hračky tolik zájem nemá. Hraje si často v kuchyni a tak pro ni hračky nijak nechystám. Pak se sama od sebe vrhne do svých krabic s hračkama a mne to trošku zaskočí.
“It is not true,” says Dr. Montessori, “that I invented what is called the Montessori Method. I have studied the child, I have taken what the child has given me and expressed it, and that is what is called the Montessori Method.”
Koupelna
Momentálně má u umyvadla stoličku, která poputuje s námi do nového. Jen musíme vymyslet koncept tak, aby měla více v dosahu mýdlo. Což s tím, jak máme skříňku pod umyvadla naplánovanou tak to nebude problém. V části se šuplíku bude ten spodní její a tam bude mít své koupelnové poklady.
V posledních týdnech, kdy se řeší přesun a rekonstrukce jsem se cítila zavalená. Stále rozhodování, hledání a vymýšlení konceptu, který nám musí pořádně sloužit nějakou (dlouhou) dobu bylo náročné. O tomhle všem budou postupně také vycházet články. Nicméně jsem si v tom našla svůj malý bod a od toho se snažím odpíchnout. Na to krásně navazuje nutnost plánování, pěkně místnost po místnosti, aby v tom měl člověk pořádek a hlavně stále radost. Vždyť si tvoříme svůj domov podle představ, to je přece naprosto skvělé.
Takže u nás bude v následujících měsících veselo a tady budou postupně přibývat články s tímto tématem. Domov je pro mne totiž taková svatyně. Když je pohodový domov, vše na svém místě, cítím se daleko klidnější.
Mějte se krásně
Zuza
Svým projektem Mámám podporuji ženy v jejich začátcích s miminky, aby byly spokojené a na vlně psychické pohody.